Historie firmy

Tam, kde dnes stojí Kasalova pila, se řezalo dřevo už v předminulém století. První pilu na zelené louce postavila rodina Steinova v roce 1896. Postavili jen to nejdůležitější: katr, omítačku a parní lokomotivu, která je poháněla. Nazvali firmu PARNÍ PILA. Název PARNÍ PILA se udržel až do padesátých let dvacátého století, kdy státní podnik parní pohon zrušil. 

Pro rozvoj lokomobila nestačila a Steinovi postavili nový stabilní parní stroj se stabilním kotlem a plechovým továrním komínem. Pak už mohli přidat další dva katry a tehdy nejmodernější třístrannou hoblovačku. Všechny stroje byly poháněny plochými řemeny od transmise. 

Ve dvacátých letech se však rodině Steinů přestalo podnikání dařit. V roce 1928 koupil jejich pilu Rudolf Kasal, mistr tesařský a majitel pily v Humpolci pro svého syna Bohumila. To je ten okamžik, kdy se namísto Steinova pila začalo říkat Kasalova pila. V té době na pile pracovalo 15 zaměstnanců.

Bohumil byl stavitel a pilu používal jako zázemí pro svou stavební činnost. V krátké době na území pily přistavěl první tesárnu, první truhlárnu a sušárnu, a vyráběl tu všechny dřevěné součástí do svých staveb. Prováděl mnoho staveb v okolí Jindřichova Hradce, ale také v okolí Prahy. Přímo v Jindřichově Hradci postavil Obchodní školu a kino Vesmír, dnes dům dětí a mládeže, a účastnil se na výstavbě vojenských opevnění. Ve volných chvílích se na pile řezaly pražce pro Československé státní dráhy. 

Při stálém nárůstu výroby už Steinův parní stroj nestačil, a tak Bohumil postavil další mnohem větší parní stroj s novým kotlem a zděným továrním komínem vysokým 35 metrů. V kotli se topilo pilinami. Tento parní stroj už poháněl také elektrický generátor, takže Bohumil si vyráběl vlastní elektrický proud z pilin. Další stroje mohly být poháněny elektrickými motory a pohon se tak stal nezávislý na transmisi. Stroje se mohly přemísťovat kamkoliv, kde je bylo právě zapotřebí. 

Na konci třicátých let provedl Bohumil rekonstrukci pilařského provozu. Odstranil tři různě velké Steinovy katry, postavil dva stejné moderní rychloběžné katry Brno Královopolská vedle sebe. Kulatina k nim přicházela po řetězových dopravnících a omítačka za nimi měla stůl v úrovni podlahy katrů pro usnadnění manipulace. Hoblovačka z pilnice se přemístila do truhlárny.

Na úspěších firmy se významně podílela také Bohumilova manželka Miloslava, která vedla účetnictví firmy a vyřizovala všechnu administrativu. Úspěšná činnost soukromé firmy byla násilně přerušena v roce 1948 znárodněním. Majitelé, Bohumil a Miloslava museli firmu opustit. V té době pracovalo v podniku 80 lidí.